ERS

Pozorování Země

Evropská družice pro dílkový průzkum Země ERS-1, která byla vypuštěna v r. 1991, byla prvním průzkumným satelitem určeným ke studiu Země zprovozněným Evropskou kosmickou agenturou (ESA). ERS-1, jejíž konstrukce byla založena na francouzské družici SPOT a byla relativně rozměrná: 12 x 12 x 2,5 m, hmotnost 2 400 kg.

Sonda se skládala ze servisního modulu, který obsahoval počítačový řídící systém, z pohonného modulu, jenž byl vybaven třemi pomocnými motory pro manévrování na oběžné dráze, ze solárních článků umístěných na dvou křídlech a z užitečného zatížení nesoucího zobrazovací a vědecké přístroje.

Sonda odstartovala ze Země na palubě rakety Ariane 4 dne 17. července 1991 a byla zaparkována na téměř polární oběžné dráze ve výšce 780 km. Společně se svou sesterskou sondou ERS-2 měly za primární cíl dálkový průzkum oceánů, polárních čepiček a pobřežních oblastí. Tyto cíle bylo možné plnit díky následujícím vědeckým přístrojům:

- Aktivní mikrovlnné zařízení (AMI), které bylo složeno z radiolokátoru se syntetickou aperturou (SAR) a rozptyloměru (WSM). SAR byl provozován ve dvou režimech: v zobrazovacím režimu mohly být vytvářeny velké snímky oceánů, polárních oblastí, pobřežních oblastí a pevnin, zatímco ve vlnovém režimu byly pořizovány menší snímky oblastí o velikosti asi 5 x5 km, které byly používány pro monitorování výšky a směru mořských vln.

- Radiolokační výškoměr (RA) prováděl měření výšky mořské hladiny s přesností desetin milimetru a monitoroval rychlost větrů vanoucích u hladiny moří a led.

- Zařízení ATSR-M, které vytvořil infračervený a mikrovlnný radiometr pro měření teploty hladiny oceánů a teploty horních vrstev oblačnosti.

V modulu užitečné zátěže sondy se nacházel jednoúčelový systém pro zpracování a přenos dat (IDHT). Ten umožňoval okamžitý přesun dat v reálném čase přímo na pozemní stanice, nebo jejich záznam na jeden ze dvou magnetofonů, z něhož mohly být odeslány později.

Sesterská sonda

Sonda ERS-2 vypuštěná v r. 1995 nesla na palubě zdokonalené zařízení ATSR, které bylo zkonstruováno pro monitorování chlorofylu a vegetace. Spolu s ním měla sonda na palubě zařízení GOME (globální ozonový monitorovací experiment) pro sledování stavu atmosférického ozónu.

Krátce po startu sondy ERS-2 se vědci v ESA rozhodli spojit obě lodi do zcela unikátní a v té době první "tandemové" mise. Tato mise trvala celkem devět měsíců. Protože sondy obíhaly okolo Země v rozmezí pouhých 24 hodin od sebe, měli vědci díky zvýšené frekvenci a množství dat jedinečnou příležitost sledovat krátkodobé změny probíhající na Zemi.

V březnu r. 2000 vedly poruchy gyroskopu a počítače na palubě ERS-1 k ukončení této mise. Ta i přesto trvala o pět let déle, než bylo původně plánováno. Sonda ERS-2 zasílala na Zemi data do roku 2011, poté byla snížena její oběžná výška, vyprázdněny všechny nádrže a baterie (aby se zabránilo případné explozi, a tím vytvoření vesmírného odpadu) a během příštích 20 let pak ERS-2 shoří v zemské atmosféře.